Vyhledávání

rozšířené vyhledávání

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Odpolední program

Kalendář

Turistická mapa

Rozklikávací rozpočet

klikroz

Mobilní verze

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 4
DNES: 153
TÝDEN: 153
CELKEM: 191385

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Slovak Spanish

Obsah

Herat ze Zbraslavě

Rod Heralta ze Zbraslavě

kresba Josef Krška
Nejstarším známým nám členem tohoto slavného rodu byl Heralt ze Zbraslavě, který se poprvé připomíná roku 1222, v roce 1234 byl županem přerovským a v letech 1236 - 1240 purkrabím olomouckým.
Heralt ze Zbraslavě zanechal šest synů.: Bočka, Smila, Kunu, Mikuláše, Havla a Borše.
O posledních třech nevíme skoro nic.
Nejproslulejším ze synů Heraltových byl Boček ze Zbraslavě (+1255), jenž se oženil s Eufemií, dcerou bohatého feudála Přibyslava z Křižanova. Po jeho smrti 16. února 1241 se Boček ujal bohatých statků. Mimo jiné to byl hrad Obřany u Brna, na který přesídlil, a po němž se on i jeho potomci psali.
(Poznámka: Eufemie měla čtyři sourozence, nejstarší sestra se jmenovala Zdislava (kolem 1220 - 1252), a není to nikdo jiný, než svatá Zdislava, patronka vzorné rodiny.)

Boček byl v letech 1236 - 1240 podkomořím brněnským, v letech 1238-1255 kastelánem znojemským. Vystupoval i ve prospěch Přemysla Otakara II. v Rakousích, proto se stal ještě před rokem 1258 správcem provincie pernecké v téže zemi. V zimě 1254/1255 provázel kále Přemysla na jeho výpravě do Prus. Jako kastelán znojemský dostal výsluhou Jevišovice a Jaroslavice, kteréžto statky jeho potomci podrželi.
Boček se stal známým zvláště založením cisterciánského kláštera ve Žďáře, v němž byl také roku 1255 pohřben.
Bratr Bočkův Smil se připomíná nejprve roku 1247. V letech 1255 - 1266 byl kastelánem přerovským a v letech 1261 - 1272 kastelánem brumovským. Po smrti Bočkově v roce 1255 se stal správcem provincie pernecké. I on se těšil přízni krále Přemysla II. Otakara, od něhož dostal výsluhou Střílky, po kterých se zpravidla psával, několik vsí v okolí Přerova a menší území mezi Bučovicemi a Kyjovem. Roku 1261 založil cisterciácký klášter "Smilheim" ve Vizovicích. Zemřel roku 1272 nebo krátce později.
Další bratr Bočkův, Kuna byl roku 1250 kastelánem na hradě Zuzinově, resp. Zuzinoves, který nám není blíže znám, v letech 1259 - 1263 purkrabím na Veveří a v roce 1267 komorníkem olomouckým. Výsluhou obdržel od krále území kolem nynějšího Kunštátu. Stejně jako jeho bratři náležel i on k věrným stoupencům Přemysla II. Otakara. Proto také byl v očekávání nové války s Rudolfem Habsburským jmenován v roce 1278 purkrabím na důležitém pohraničním hradě Vranov nad Dyjí.
O Kunovi je poslední zmínka v roce 1295.
Kuna byl vlastním zakladatelem rodu pánů z Kunštátu.
Kunštátsko bylo určitě územím jen řídce osídleným. Proto zde Kuna rozvinul kolonizační činnost, která je pro něho a jeho bratry příznačná. Při kolonizaci datované do let 1267 - 1280 byli na Kunštátsko přiváděni i kolonisté z původního statku Zbraslavě; o tom svědčí jméno osady Zbraslavec.
Viktorin z Kunštátu (zemřel v roce 1427) zanechal panství kunštátské šestiletému Jiřímu z Kunštátu a z Poděbrad (1420-1471), pozdějšímu českému králi.