Vyhledávání

rozšířené vyhledávání

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Ostatky 2016

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Turistická mapa

Rozklikávací rozpočet

klikroz

Mobilní verze

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 3
DNES: 421
TÝDEN: 1897
CELKEM: 157359

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Slovak Spanish

Obsah

Historie

 
Kresba Josef KrškaPrvní zpráva o Zbraslavi pochází z roku 1222 a řadí naši obec mezi nejstarší v brněnském kraji. Naši prapředkové založili osadu v mírně zvlněném prostoru chráněném rozsáhlými lesy. Není vyloučeno, že zde v předhistorické době žily keltské nebo germánské kmeny.
Ve 13. století se objevují zprávy o Zbraslavi v zemských moravských deskách, a to ve věcech majetkoprávních, církevních, poddanských a generačních týkající se mocného rodu pánů ze Zbraslavi a Kunštátu. První kroniku o Zbraslavi v českém jazyce napsal nadučitel Václav Čech. Pojednává v ní o historii obce, o učitelských poměrech 19. století a o prusko-rakouské válce v roce 1866.
Dalším zdrojem historie je obecní kronika. Na základě zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 80 Sbírky zákonů a nařízení jest povinna každá obec poříditi svým nákladem pamětní knihu obecní. Dle nařízení vlády republiky ze dne 9. července 1921 pořídila obec Zbraslav tuto knihu. Kronikářem se stal František Bílek, řídící učitel zdejší školy. V současné obě se píše 4. díl obecní kroniky. Tři předchozí díly jsou uloženy v archívním depozitáři v Rajhradě.
 

 

 

Historie Zbraslavi

Heralt ze Zbraslavě byl osobou historickou a máme o něm historické doklady v pravých listinách z let 1222, 1237 a 1240. Boček z Obřan, syn Heralta, odkázal v roce 1255 klášteru žďárskému les u Zbraslavě. Další synem byl Mikuláš ze Zbraslavě; od něho pocházeli potomní vládykové ze Zbraslavě, daroval roku 1334 svůj díl klášteru cisterciáček na Starém Brně. Starobrněnský klášter pak získal ještě další díly. Druhá část obce patřila klášteru v Oslavanech.

Majetek rodu pánů ze Zbraslavě se nesmyslnými dary církvi natolik zmenšil, že rod zchudl a jeho členové byli jen příslušníky stavu rytířského, nikoliv panského. Změnili posléze i přídomek a kromě erbovního znamení nebylo jiného svědectví, že jde tu o větev mocného rodu, který v našich národních dějinách měl takovou úlohu.
1374 Dětřich Firnaus z Dolních Dubů prodal svůj díl Zbraslavě Rackovi z Horek a ten již roku 1385 Petru Hechtovi z Rosic.
1366 Dobeš z Kněžic zapsal nejprve své manželce Svatce z Černína 100 hřiven na svém majetku v Zbraslavi a posléze jí daroval i onen poplužní dvůr, který Svatka vložila Petru Hechtovi z Rosic. Petr Hecht z Rosic nabyl však ještě dalšího dílu v Zbraslavi; Anna z Kraví Hory, manželka Jindřicha z Náchoda, mu vložila roku 1381dvůr, 4 a půl lánu, 6 menších usedlostí a les v Zbraslavi. Tím sloučil Petr Hecht v svých rukou celou polovinu Zbraslavě.
Celkem tedy do Zbraslavě patřily: fara, tři dvory, 25 lánů a 26 menších usedlostí, což odpovídá přibližně počtu téměř 400 obyvatel. To bylo ovšem na tu dobu číslo velmi značné a Zbraslav řadila se tím k největším tehdy moravským sídlištím. Hrad, kostel i počet obyvatel byly předpoklady, za nichž Zbraslav mohla se vyvinout v městečko a podržet své trhy, ale majetkové roztříštění, při kterém měl každý z interesovaných feudálů své středisko jinde, způsobily, že se tak nestalo.
Naopak páni Hechtové z Rosic měli přímý zájem na tom, aby se na periferii jejich panství nevyvinulo městečko, jehož držiteli byli jen z poloviny a které by bylo na újmu jejich hospodářskému centru rosickému. Tak Zbraslav přes svůj počáteční slibný rozvoj nestala se hospodářským centrem kraje a její úlohu přejaly Rosice.
Roku 1525 zanikl klášter v Oslavanech a díl vesnice přešel, neví se, jakým způsobem, opět ke klášteru cisterciáckému na Staré Brno. Nyní patřila oslavanská klášterská strana na Staré Brno a slula nejvíce strana klášterská. Od zrušení kláštera oslavanského se nazývala strana klášterská stranou starobrněnskou. Jak strana starobrněnská, tak i rosická měla svého purkmistra, rychtáře a konšela. Tak byly obě části vesnice hospodářsky i úředně samostatné až do roku 1848.
"Klášterská" strana byla bohatší a také svobodnější, její pečeť zněla "Sigillium Zbraslawie anno 1615". Nejvyšším dvorním reskriptem císaře Josefa II. ze dne 10. února 1783 "byla zproštěna roboty na věčné časy" tím, že měla robotu směněnou na peníze. Strana "rosická", chudší část, patřící dříve klášteru v Oslavanech, robotovala jako jiné obce, které nebyly na panství císařském.
Roku 1783 byl klášter na Starém Brně zrušen. Panství připadlo státu, který jej roku 1840 prodal rytíři Františku Heintlovi a ten 1. června 1843 knížeti Schönburger-Hartensteinovi.
Dále držel panství Jindřich Eduard, kníže Schönberg-Hartensteinovi (+ 16. 11. 1872), Alexandr (+ 1. 10. 1896) a poslézeAlois, kníže Schönburger-Hartenstein.
Původní lesy kláštera oslavanského ve Zbraslavi a okolí vlastnil do roku 1921 kníže
Fürst Schönburger (1843 - 1921). Posledním polesným byl Max Schulze, který je pohřben vedle hřbitovní studny a hajným Karel Jung, jehož pomník je možno vidět u hlavního kříže. Přestože polesný Schulze nebyl katolík, neboť měl na žulovém pomníku kalich, visel v jeho myslivně obrázek našeho kostela z roku 1907 od amatéra Kalvody.
V roce 1925 proběhla pozemková reforma a panství Rosice a Veveří bylo zaneseno do majetku státu.


 
Z historie zbraslavského školství

První škola ve Zbraslavi, upravený domek číslo 43 "Na potoku", byla založena roku 1753 za panování Marie Terezie. Prvním učitelem jednotřídní farní školy byl pan Václav Medek, působil až do roku 1800.
Pro špatný stav školy bylo rozhodnuto, že se postaví škola nová. To se podařilo roku 1806 a druhá škola, dnešní zdravotní středisko, měla od počátku přes 160 dětí. Tak se z ní od roku 1830 stala škola dvojtřídní a od roku 1854 trojtřídní. Nejvýznamnější učitelé z této druhé školy byli František Bezstarosti a jeho syn Ignát. ten se s velkým zápalem věnoval nejen výchově dětí, ale v nedělních "Zlatých hodinkách" také výchově jejich rodičů. výuka ve druhé škole byla ukončena v roce1873.

 Dnešní obecní úřad (čp. 105) se stal třetí budovou školy v obci. Tato škola byla postavena v roce 1872 a 4. února 1873 v ní začalo vyučování. Probíhalo zde do roku 1937. Přiškolené obce Stanoviště, Újezd, Litostrov a Zálesná Zhoř si na přelomu století budovaly vlastní školy. Ve Zbraslavi tak ubylo žáků, a ačkoli byla škola čtyřtřídní již od roku1902, pětitřídní se stala teprve v roce 1922.

Velmi váženým učitelem byl pan řídící Josef Šlapal. Za jeho ředitelování v roce 1936 byla zahájena stavba čtvrté zbraslavské školy, dnešní ZDŠ. Náklad na vybudování byl 410 000 Kč. Od září 1937 tak žáci toužící po vyšším vzdělání nemuseli denně chodit do Velké Bíteše, Rosic nebo Zastávky.


Počet žáků narůstal, a tak po roce 1945 muselo být zavedeno směnné vyučování. To skončilo vybudováním "provizorní" montované přístavby k 1. září 1967. A tak poprvé žáci ve Zbraslavi dostali možnost využívat zastřešenou tělocvičnu a ne jen "tělocvičiště" (dnešní okolí památníku padlých) případně "tělocvičnu" v místnosti dnešní školní jídelny.
Provizorní řešení bylo nahrazeno novou přístavbou k hlavní budově otevřené k 1. září 1997. Bylo možno ukončit vyučování v montované budově, v níž zůstala pouze třída školní družiny a na dnešní poměry už nevyhovující tělocvična.
 

 


Zbraslavští vojáci Velké války

 

Rodáci a občane obce Zbraslavi v I. světové válce

 

Zbraslavští vojáci velké války